Podhradní Lhota
Podhradní Lhota Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž, kraj Zlínský. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m n.m.) a Nový Šaumburk (530 m n.m.), nesprávně též nazývaný Zubříč. Ke dni 1. 1. 2013 zde bylo k trvalému pobytu přihlášeno 501 obyvatel, z toho 262 mužů a 239 žen. Historie První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada. V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716 – 1738 olomoucký kardinál Wolfgang Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice. Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry - vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. 5. 1945 Rudou armádou. Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v našem regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu. K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a praporu obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Prapor obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový znak hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství. Pamětihodnosti Šaumburk, zřícenina hradu Nový Šaumburk (nesprávně zvaný Zubříč), zřícenina hradu přímo nad vesnicí Boží muka u silnice do Rajnochovic • lokalita „Šraňky“ (soška sv. Anny s letopočtem 1818) kaplička Sedmibolestné Panny Marie • u domů č.p. 84 a 85 (19. století) přestavovaná budova fojtství (v současnosti hostinec U Novosadů) • náves obce